Je zajímavé, k jakému širokému spektru debat může vést obyčejná žvýkačka. Dnes se podíváme na to, kde a proč je žvýkačka zakázána. Tato téma se může zdát lehce komická, ale za někdejšími zákony je mnohdy i hluboká filozofie nebo prosté praktické důvody, které nám pomohou pochopit některé kulturní a sociální rozdíly mezi různými částmi světa.
Žvýkačka, kterou dnes známe, je v podstatě moderní verze pradávného zvyku žvýt různé přírodní sladké nebo aromatické látky, jako jsou například jedlé pryskyřice nebo kůra stromů. Moderní žvýkačka se začala vyrábět až v 19. století v USA a od té doby se stala oblíbenou sladkostí lidí po celém světě. Ale jak všechno, i za žvýkačkou je svůj stín.
Pokud se podíváme na zákony týkající se žvýkačky v různých částech světa, pravděpodobně nejradikálnějším příkladem je Singapur. V Singapuru je žvýkačka nejen zakázána, ale tato zákaz se striktně dodržuje. Za porušení tohoto předpisu mohou být uloženy pokuty až do výše 100 000 singapurských dolarů (cca 1,5 milionu CZK) nebo i uvěznění do dvou let.
Důvodem pro tento zákaz je poměrně prostý: problém s čistotou. Singapur je znám svou dokonale udržovanou krajinou a městským prostředím. Vláda v Singapuru zavedla zákaz žvýkaček v roce 1992, aby se zbavila problému s odpadky spojených s jejich konzumací.
Keňa je další země, kde se vláda rozhodla regulovat konzumaci žvýkaček, i když ne tak striktně jako v Singapuru. Zde je to dáno důvody zdravotními a hygienickými, zejména kvůli šíření infekcí ústy. Keňa je tedy jednou z mála zemí, kde se můžete dostat do problémů i za to, že dáte žvýkačku někomu jinému.
Může být překvapivé, ale i v takové metropoli, jako je Londýn, existují předpisy zakazující žvýkačku na konkrétních místech. Konkrétně v metru žvýkačku požívat nesmíte. Důvod? Jde především o otázku čistoty a zachování estetického vzhledu prostředí.
Ó, jak dobře si pamatuji na ten jeden den, kdy jsem si poprvé koupil balenou žvýkačku a vyvrlel to vůči mámě jako jeden z mých menších dospěláckých vítězství. Zrovna byl karneval a mně nebyl ani 10 let. Bez přemýšlení jsem si tu žvýkačku strčil do kapsy a zapomněl na ni. O několik hodin později jsem našel mou oblíbenou bundu - s nalepenou a rozmázlou žvýkačkou po celé vnitřní straně kapsy.
O tomto zážitku si jistě pamatují i moje děti, Tadeáš a Dorota, kterým jsem o něm vyprávěl nejednou jako varovný příběh před nezodpovědným zacházením se žvýkačkou.
Není těžké si představit, že předpisy týkající se žvýkaček existují nejen v těchto třech případech. Žvýkačky mohou být problémem na mnoha místech. Je to logické, protože žvýkačky, když jsou nepřiměřeně odhozeny, mohou způsobit velký nepořádek.
Jako všechno, i žvýkačka má své výhody a nevýhody. Pro někoho je to zábavný způsob, jak ulevit stresu, pro někoho jiného je to zdroj nepořádku a znečištění. Nezapomeňme, že žvýkačka má své místo v naší kultuře a že mnoho z nás si vzpomene na své dětství, když na ni pomysli. Ale jak se říká, se vším dobrým přichází i nějaká ta odpovědnost. A je dobré si uvědomit, jaký může mít i taková "malá" věc jako žvýkačka dopad na širší společnost.
A tak se zde dostáváme na konec naší cesty po světě žvýkačky. Nejenže nám poskytla pohled na to, jak může něco tak všedního ovlivnit různé aspekty našeho života, ale také nám ukázala, jak se zákony a normy mohou lišit v různých částech světa. A to je přece jedna z nejkrásnějších věcí na našem světě, že? Různorodost a odlišnosti, které nás dělají unikátními.
Napsat komentář
Položky označené * jsou povinné.